Sv. Veronika Giuliani (1660-1727)

  • 1660 
    27. prosince: narození v Mercatello nad Metauro (říčkou).
    28. prosince: pokřtěna jménem Voršila.
  • 1661
    12. červen: na slavnost Nejsvětější Trojice zakusila údajně první projevy zvláštní Boží přízně.
  • 1663 – 67
    Sotva tříletá často hovoří s Dítětem Ježíšem a s Madonou.
  • 1666 – 67
    Naslouchá čtení života mučedníků a svaté Růženy Limské a chce napodobovat tyto vzory.
  • 1667
    28. dubna: ztrácí matku. Biřmování spolu se sestrou Luisou.
  • 1669
    Pobyt s otcem v Plaisance.
  • 1670
    2. února: první svaté přijímání ve věku 9 let.
  • 1672
    Návrat do Mercatella pod ochranou strýce Rasiho. Voršila začíná s vnitřní modlitbou. Rozhoduje se stát se řeholnicí.
  • 1674 – 76
    Období prudkých bojů za povolání.
  • 1677
    17. července: je přijata u kapucínek v Citta di Castello. 23. října: opouští otcovský dům. 28. října – obláčka. První vytržení mysli. Vnitřní zkoušky a odpor okolí.
  • 1678
    1. listopadu: řeholní sliby. Vnitřní zážitky – Ukřižovaný ji objímá.
  • 1681
    4. dubna (Velký pátek): Ježíš jí klade na hlavu trnovou korunu. Je „prostřednicí“ mezi Bohem a hříšníky.
  • 1683 – 90
    U Veroniky roste touha trpět. Roky velkých tělesných kajících skutků. Na prsa si vyrývá jméno Ježíš. Má účast na nesení kříže. V jejím srdci je postaven kříž.
  • 1685
    28. května: smrt Františka Giulianiho, jejího otce.
  • 1688
    17. září: je zvolena novicmistrovou (má 27 let) a zůstává v úřadě do 18. září 1691.
  • 1693
    Duben: začíná písemně sdělovat milosti, které přijímá, na rozkaz Otce Bastianelliho.
    12. prosince začíná psát své Diario (deník).
  • 1694
    3. dubna: vidění vnitřního zámku čistého utrpení.
    11. dubna (velikonoce): mystický sňatek.
    3. května vidění kalicha trpkostí.
    3. října stává se novicmistrovou – podruhé.
  • 1695
    20. března: Ježíš jí nařizuje tříletý přísný půst.
    8. září: dostává dovolení živit se jen chlebem a vodou.
  • 1696
    25. prosince: Ježíš jí zraňuje srdce šípem, rána často krvácí.
  • 1697
    31. března: první generální zpověď v přítomnosti Krista a nebeského dvoru.
    5. dubna (Velký pátek): vtisknutí stigmat.
    7. dubna (velikonoce): „opravdový sňatek“.
    2. května: „milující srdce“ nahrazuje „srdce raněné“, poprvé.
    4. května: dovolení po pět let denně přijímat.
    16. května: věčné sliby do rukou Ježíšových. Abatyše na ni posílá žalobu Svatému Oficiu.
    12. července: „Připrav se na velké soužení“.
    12. srpna: okouší tekutinu kanoucí z rány v Kristově boku.
  • 1698
    21. března: z volební kapituly komunity je Veronika, proti Boží vůli, vyloučena. (II, 377) Je sesazena z úřadu novicmistrové.
    25. prosince: poslední zmínka o mimořádných kajících skutcích.
  • 1699 
    Duben: strupy po stigmatech na rukou a na nohou jsou odstraněny.
    23. června – 12. srpna : 50 dní odloučena od sester nuceným pobytem na ošetřovně. Zbavena aktivního i pasivního hlasu, má zákaz chodit do hovorny a psát dopisy, s výjimkou zpovědníkovi a svým řeholním sestrám. Na příkaz Svatého Oficia vyšetřována a zkoušena.
  • 1700
    5. dubna: Ježíš ji dává asketický program.
    29. dubna: stává se žačkou Panny Marie. Skryté rány v srdci. Důraz na askezi. Pozornost obrácená na vnitřní očišťování. „Zpodstatňování“ (Intrinsection).
  • 1701
    Je přesvědčena, že brzy zemře.
    12. srpna: „Ne umřít, ale žít kvůli utrpení“. „Smrt ducha“.
  • 1702
    2. května: připravuje se na smrt.
    5. října: Boží soud.
    8.- 12. prosince: zaražení pěti šípů do srdce.
    24. prosince: „Veronika od Ježíše a od Marie.“
  • 1703
    6. února: vtisknutí nástrojů Umučení do jejího srdce.
    3. června: je opět novicmistrovou.
    Červenec: Svaté Oficium zpřísňuje svá opatření.
  • 1704
    Srpen – říjen: těžké onemocnění.
  • 1705
    2. červenec: tři srdce: Ježíšovo, Mariino a Veroničino se stávají jedním.
  • 1708
    21. listopadu: obětování sebe Ježíši – Mariinýma rukama.
  • 1710
    Sedm mečů Mariiných bolestí je jí zasazeno do srdce.
  • 1711
    Stále více se dostává do středu Maria.
    1.- 3. srpna: pečeť a tři písmena V F O jsou jí vtištěna do srdce.
    19. listopadu: je jí zjeveno heslo „Pramen milosti“, napsané na pečeti.
  • 1712
    6. ledna: nabízí se jí kalich plný Ježíšovy Krve, druhý plný slz Panny Marie.
    15. ledna jí Panna Maria určuje druhého anděla strážce.
  • 1714
    Dva měsíce je pod kontrolou otce Crivelliho.
    15. září: poprvé „milost tří milostí“.
    29.-30. listopadu: mimořádné obnovení Umučení.
    10. prosince putuje ve vidění do Loreta.
  • 1715
    Mystické spojení s Marií.
  • 1716
    7. března: Svaté Oficium odvolává zbavení aktivního a pasivního volebního hlasu.
    5. dubna Veronika zvolena abatyší. Stavba nového klášterního křídla.
  • 1717
    8. října: požár klášterní kaple, uhašen zákrokem Panny Marie.
  • 1718
    24. října: vizitace generála kapucínů.
  • 1719
    3. dubna: znovu zvolena abatyší. „Veronika od Boží vůle, dcera a profeska přesvaté Marie.
  • 1720
    14. srpna: začíná psát, co jí diktuje Panna Maria.
    6. prosince: „Ne zemřít, ale poslouchat.“
  • 1721
    Zařízení olověného vodovodního potrubí pro zásobování kláštera vodou.
  • 1722
    17. dubna: opět zvolena abatyší.
  • 1723
    15. srpna (a potom často): trojí: „ještě víc, ještě víc, ještě víc!
  • 1724
    4. srpna: „Neumřít, ale trpět.“
  • 1725
    13. května: potvrzena v úřadě abatyše. 28. října: osvícení o jejím utvrzení v milosti.
  • 1726
    5. duben: 19. výročí stigmat.
    17. září: stigmata naposledy krvácí.
  • 1727
    25. března: poslední stránka Diaria.
    6. června: ochrnutí.
    9. července: za svítání umírá.
    6. prosince zahájení předběžného procesu o Veroničiných ctnostech a zázracích.
  • 1745
    3. července: dekret o zahájení jednání o blahořečení.
  • 1796
    25. dubna: apoštolský dekret o hrdinských ctnostech.
  • 1804
    17. června: blahoslavená.
  • 1839
    26. května: svatořečení.

LAZARO IRIARTE: SVATÁ VERONIKA GIULIANI
Závrať z Boží lásky
Etapy Veroničiny mystické cesty

čti dál –>

Přejít nahoru