První kapucínky přišly do České republiky v roce 1914. Sestry založily první klášter v Litoměřicích na žádost tehdejšího litoměřického biskupa Mons. Grosse.

Sestry pocházely z holandského Vaals a byly Německé národnosti. Po druhé světové válce proto musely klášter opustit a v klášteře zůstala pouze matka Anežka Nedbalová. Brzy se k ní však připojily nové české sestry, takže společenství mělo vždy kolem 15 sester.

Mezi nimi byla i s.Klára, s.Jana, s.Veronika a s.Františka. Ale v klášteře sestry dlouho nezůstaly, s příchodem komunistického režimu musely klášter opustit a byly internovány spolu s dalšími řády v Turnově. Hodně sester muselo řád opustit a zůstala jen m.Anežka, s.Klára, s.Jana, s.Veronika a s.Františka.

Těchto pět sester prožilo totalitu na různých místech, hlavně v domovech důchodců v Kadani, v Chotělicích a v Onšově. Zde se staraly někdy až v nelidských podmínkách o staré a nemocné lidi, bylo jich pět často až na sto ležících pacientů.
V roce 1974 zemřela m.Anežka a v roce 1977 sestry musely odejít ze zdravotních důvodů do charitního domova v Oseku.

Žily zde spolu s dalšími třemi ženskými řády (celkem asi se 120 sestrami), měly k dispozici jednu místnost, kde spaly, pracovaly a modlily se. V roce 1984 zemřela s.Klára.


Kromě tohoto společenství starých sester začalo za totality tajně vznikat společenství sester mladých. Vše muselo být tajné, sestry žily ve světě, pracovaly v civilním zaměstnání, v podmínkách zdaleka neodpovídajících životu kontemplativních řeholnic.

Jen velmi omezeně a tajně se mohly stýkat se sestrami v Oseku. Za mladé sestry zodpovídal tehdejší provinciál kapucínů otec Jan Vícha, formaci vedl kapucín br.Metoděj a současný českobudějovický biskup otec Jiří Paďour. Po revoluci v roce 1989 mohly sestry konečně začít žít své kapucínské povolání. Byly pozvány do Šternberka, kde jim tehdejší pan děkan Vaněk pronajal na faře jedno patro budovy. Začaly zde žít čtyři sestry a během roku 1990 se k nim připojily i tři nejstarší sestry z Oseka. 6.10. 1990 zde tehdejší arcibiskup Mons. Vaňák posvětil a uzavřel klauzuru.

Malé společenství sedmi sester se však brzy rozrostlo, začaly přicházet nové mladé sestry. Během 20-ti let přišlo a zůstalo 8 nových sester, ale také v roce 2000 zemřela s.Jana a v roce 2008 s.Veronika. Takže je nás teď dohromady 13 sester.

Prostory na faře byly však pro kontemplativní způsob života nedostačující, proto se setry rozhodly pro stavbu nového kláštera, který mohl vyrůst na farní zahradě.
 

V roce 1991 otec biskup Jiří Paďour posvětil základní kámen a mohlo
se začít se stavbou. Nový, krásný klášter byl
dokončen v roce 1996.
24.11. 1996 jej slavnostně posvětil současný
olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner.