Ve stopách Beránka III: Řehole a život

Z předchozí části již víme, že Klára společně s Kateřinou, nyní Anežkou, žijí společně v klášteříku San Damiáno, který František opravil vlastníma rukama. A víme také, že v něm zůstaly samy jen velmi krátkou dobu. Brzy přicházejí nové sestry, Klářiny a Anežčiny příbuzné a přítelkyně, které neodolatelně přitahuje nový Klářin a Anežčin životní styl... a to i navzdory všem pomluvám a zjevnému či skrytému nepřátelství „pohoršeného“ okolí. Ale i to se pozvolna zklidňuje a začíná vnímat podivuhodnou sílu modlitby a lásky, která z malého klášteříku vyzařuje. A o tajemství této záře je další pokračování našeho příběhu.

Ve stopách Beránka II: San Damiano

V předešlé kapitole jsme sledovali první krůčky budoucí světice Anežky z Assisi ve stopách Beránka, kterého se rozhodla následovat po vzoru své rodné sestry Kláry. Nescházely při nich dramatické okamžiky, kdy bylo třeba osvědčit odvahu, důvěru i sílu modlitby: tři podstatné pilíře kvalitní duchovní cesty. Nyní obě sestry čeká cesta nová – cesta na místo, které jim připravil František; cesta společného života pod jednou střechou, kde se žije evangeliem den co den; cesta pro mnohé, která jednou ponese název: klariánská spiritualita.

Ve stopách Beránka I: Útěk

Říká se, že doma není nikdo prorokem... Ale i taková životní moudrost může mít své výjimky. Mezi jednu z nich snad patří i sv. Klára. Její životopisec o ní praví, že již v rodném domě zářila světlem svých ctností. A že se světlo nestaví pod kbelík, to je výrok čistě evangelní...

A tak se není čemu divit, že poté, co se Kláře podařilo nepřeslechnutelným způsobem opustit rodný dům a rozběhnout se po cestě následování Beránka životem podle Evangelia, se také její rodná, o dva roky mladší, setra, tehdy ještě Kateřina, rozhodla vydat stejným směrem.

O tom, kudy že taková cesta může vést, bude vyprávět následující příběh. A až zde přichází čas divit se a žasnout, jak překvapivá a rozmanitá umí být ona Cesta, po níž se kráčí ve stopách Beránka, kamkoli jde. A že těch kroků bude... to v tu chvíli, kdy proklouzla domovními dveřmi, Kateřině na mysl ani nevstoupilo.