Symbolem křesťanských Vánoc je samozřejmě tradiční Betlém s jesličkami, Svatou rodinou, klanějícími se pastýři, třemi mudrci a zvířenou všeho druhu domácího i exotického. Nesmí scházet andělé ohlašující pokoj lidem, ve kterých má Bůh zalíbení, a Hvězda betlémská, která ozářila tu noc, kdy se naplnil čas spásy a radost Boží zářila jako světlo nad celou zemí...

Je výzvou také nám, aby se náš domov či naše srdce stalo místem, kde se naplňují Boží zaslíbení a září Světlo, které temnota nepohltila. A pro ty, kteří si touží odnést z letošních Vánoc nejen krásné vzpomínky a nějaký ten dárek, je tu inspirace vánoční, hvězdná. Hvězda betlémská může zářit i nám, v nás a skrze nás, a tak přivádět druhé z blízka i z daleka k setkání s Tím, který je štěstím a největším darem pro každého člověka.

Číst dál: Inspirace vánočně hvězdná

Papež Alexandr kráčel důstojně v průvodu kardinálů, biskupů, prelátů a kněží rozjásanými ulicemi města. Horkým vzduchem, plným prachu, jež ulpíval na zpocených tvářích lidu, se tetelilo tajemné jiskření dlouho očekávané slavnosti: dnes měla být slavná paní Klára zapsána do seznamu svatých a vyzdvižena tak k poctě oltáře.

Davy nebešťanů už také při té příležitosti zaujímaly svá oblíbená vyhlídková místa, upravovaly si svatozáře a trpělivě vyčkávaly běh dějin. A klára?

Jak na zemi, tak na nebi; právě položila svou hlavu Pánu Bohu do klína a nechávala si čechrat vlasy mocnou rukou Páně. Byla šťastná, byla svatá a byla svá. Obklopena Láskou, zavřela oči a v srdci uviděla něco, co se jí zazdálo jako sen:

Číst dál: Letní romance o svatořečení sv. Kláry

Téma hluboké a všeobjímající naši křesťanskou zkušenost. Vždyť co by bylo naše křesťanství bez ní? V našem Řádu modlitbě v nejrůznějších podobách věnujeme šest až osm hodin denně. Je posláním právě kontemplativních klášterů vytvářet duchovní oázy modlitby, kde by se modlitba pěstovala jako hlavní činnost a odkud se má její ovoce šířit v tomto světě. Tato naše služba je snahou o ideál, který živototopisec svatého Františka definuje takto: František nebyl ani tak člověkem, který se modlil, jako spíše živoucí modlitbou.

Číst dál: Pár slůvek o modlitbě zavánějící životem

Klášter nebo i jen osoba oděná v šatu řeholním, módním stylem spadajícím do doby středověké, vždy vzbuzuje jistou pozornost a probouzí otázky. Při setkání s různými lidmi se tak dříve či později nevyhnutelně přijde k otázce: A co vlastně v tom klášteře děláte? Zpravidla pak následuje výčet různých duchovních i zcela přirozených aktivit, které mají sloužit k vykreslení představy o (pokud možno smysluplném) dění za klášterní zdí.

Číst dál: "Konat pokání" v duchu sv. Kláry

K františkánské duchovní tradici neodmyslitelně patří schopnost nechat se inspirovat vnějšími skutečnostmi a umění aplikovat je na duchovní život. A tak je tomu také s dobou adventní. Doba posvátného ztišení a radostného čekání na příchod Spasitele dnes nabírá spíše nádech tajemné romantiky a hektických příprav na vánoční obžerství nejrůznějšího druhu. Adventní kalendář s jeho povoleným minimálním přísunem nějaké té pochutinky je nezbytnou součástí našeho adventního folklóru.

A co na to duch františkánský? Neprotestuje, jen přichází s návrhem pochutnat si na darech vzácnějších, v míře maximální. A proto vzniká tento adventní kalendář s jeho letos 24 příchutěmi lásky: na každý adventní den jedna.

Číst dál: Adventní inspirace

Modlitba pronesená na slavnost Panny Marie Neposkvrněné 8.12. 2013

 

Celá jsi krásná, Maria,

Boží Slovo se v tobě stalo tělem.

Pomáhej nám, ať pozorně nasloucháme Pánovu hlasu:

ať nás nenechává klidnými volání chudých,

ať nejsme nevšímaví k utrpení nemocných a nepřeslechneme prosbu potřebných.

Ať k nám promlouvá osamělost starých a zranitelnost maličkých.

Ať všichni milujeme a za všech okolností si vážíme lidského života.

Číst dál: Modlitba papeže Františka k Panně Marii Neposkvrněné