Dubnový Dopis pro Tebe

Drazí!

„Nechť je mezi vámi takové smýšlení jako v Kristu Ježíši: Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži. Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno – na nebi, na zemi i pod zemí – a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.“/Flp 2,5-11/

Březnový Dopis pro Tebe

Ahoj,

kdo vlastně jsi? Komu to teď ve skutečnosti píšu? Co bys o sobě řekl/a/? Kdo vlastně jsi?

Právě nám začal Půst, doba obnovy našeho srdce, kdy se připravujeme na Velikonoce. Je to veliká milost mít čas, mít prostor, abychom se mohli připravit na něco krásného. My jsme se začali připravovat na největší křesťanské svátky. Budeme zpívat naše velké osobní i společné ALELUJA. Budeme děkovat Ježíši za Jeho nezměrnou Lásku, se kterou si nás „koupil“. Ano On sám nás vykoupil z velké vzdálenosti od Boha, abychom mohli žít v Jeho Srdci a tím v Srdci Trojice. Tak se tato postní doba po 40 dnech pouště promění v jásot a díky za tak veliký dar. Znovu Jeho Srdci obnovíme svůj křest a vyznáme Bohu: „Patřím Ti navěky!“ Necháme se přijmout, obejmout Jeho Láskou. Ale teď ještě nepředbíhejme. Znovu začala naše obnova a my se můžeme sami sebe zeptat: „Kdo jsem?“ Co Tě napadne jako první? Jsem člověk...muž, žena...manžel, manželka...otec, matka....kominík, tesař, lékař, prodavačka?

Únorový Dopis pro Tebe

Přeji Ti hodně štěstí a zdraví!

Je únor, měsíc, kdy si připomínáme Den nemocných. Stovky nemocných v tuto dobu přijímají svátost nemocných a prosí našeho dobrého Pána o sílu a uzdravení. Kolikrát v životě už nám někdo přál dobré zdraví...Kolikrát v životě jsme slyšeli výrok:“Hlavně to zdravíčko..“ Je vidět, jak zdraví lidi často kladou za nejvyšší z hodnot svého života. Co všechno je člověk ochoten podstoupit pro to, aby byl zdravý. Kolik peněz je ochoten vydat za uzdravení.

Zdraví je skutečně velká hodnota a vážíme si jí. Na mysli ale často máme jen tělesné či psychické zdraví. Ale celý člověk není jen tělo a psychika. Máme duši, nesmrtelnou duši, která může být zdravá nebo nemocná. Duchovní zdraví, ať chceme nebo nechceme, je v našem životě nejdůležitější. Rozhoduje o skutečné plnosti života a o našem štěstí. Proto Ti dnes také přeji „zdravíčko“, ano moc Ti přeji zdraví těla a psychiky, ale nejvíc ze všeho Ti přeji zdraví duše. Přeji Ti, aby Tvá duše byla naplněna láskou, dobrem, přeji Ti zdraví čistého svědomí.

Lednový Dopis pro Tebe

Krásný Boží človíčku!

Obdivuji, jak Tě Pán stvořil krásného. Ano, Tebe, nedívej se kolem sebe, ke komu to mluvím. Jsi to právě Ty, který jsi krásný, nádherný, prostě super dílo ze samotné ruky Nejvyššího. Nestřílím si z Tebe, mluvím naprostou pravdu.Věříš tomu?

Bůh je Láska. Všechno, co stvořil nese pečeť Jeho lásky. V Písmu čteme, jak Bůh shlédl na všechno, co stvořil a viděl, že je to dobré. Jsi stvořen dobrý. Bůh je dokonalý, a proto ses Bohu naprosto podařil. Bůh se nezmýlil v tom, jak Tě stvořil.

Vánoční Dopis pro Tebe

Ahoj dítě Boží! 

Dnes Ti píšu jako dítěti. V Adventu jsme se připravovali na příchod Ježíše. Ježíš, když poprvé přišel na svět, přišel jako boholidské Dítě. Přišel jako Dítě, Syn nebeského Otce. Přišel jako Dítě, Syn člověka, Panny Marie. On Všemohoucí, Nejvyšší, se stal Maličkým, aby nám ukázal cestu.

Ano, Bůh chce abychom dozráli, stali se zralými dospělými, ale dospělým se staneš jen když budeš DÍTĚTEM, dítětem Božím... Pokud nebudeš chtít být dítětem Božím, nebudeš dospělým, zralým celou svou bytostí. Je však nutné tuto věc dobře pochopit.

Listopadový Dopis pro Tebe

Ahoj dušičko! 

Právě máme za sebou „dušičkový“ čas, kdy jsme pamatovali na naše drahé zemřelé, a liturgie posledních týdnů církevního roku nás staví před tajemství naší smrti a přechodu do života, kdy uvidíme Pána tváří v tvář a navěky budeme s Ním a se všemi, kteří neodmítli Jeho lásku a milosrdenství. Jiří Wolker ve své básni píše: „Smrti se nebojím, smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého..“ Svatá Terezička na smrtelném loži říká: „Neumírám, ale vstupuji do života.“ Svatý František nazýval smrt sestrou a Klára mluví v poslední chvíli pozemského života ke své duši: „Jdi v bezpečí..“