Dopis pro Tebe na září

Drazí!

Bůh je Láska, nekonečná Láska, která miluje celé tvorstvo.

Bůh je všemohoucí Láska, která v našich životech dělá zázraky.

Bůh je zranitelná Láska, která za cenu bolesti dává svobodu lásku přijmout nebo odmítnout…

Bůh nás stvořil jako osoby schopné milovat.

Láska je vztah, ve kterém žiji zcela pro druhého, daruji se mu, odevzdávám se mu…

Prvotním hříchem člověk zranil Boha, protože Ho odmítl, ale zranil také sám sebe.

Místo Božího TY - Lásky, Pokoje, Štěstí, pravé Radosti -

- si člověk vybral vlastní JÁ - sobectví, nepokoj, námahu, hřích, ubohost.

I po milosti křtu svatého, kdy je nám dědičný i osobní hřích odpuštěn, neseme následky zranění hříchem.

Rozum je nakloněn k omylu. Vůle je nakloněna ke zlu. City jsou v disharmonii.

Na svět přicházíme jako „duchovně postižené“ děti, zaměřené na vlastní JÁ, místo toho, abychom žili vztahem k Bohu, ke kterému jsme byli stvořeni.

Hrajeme si na Boha a my chceme rozhodovat o tom, co je dobro a zlo pro nás i pro druhé.

Ukřižovaný a vzkříšený Ježíš nám nabízí vysvobození, zve nás do nebe, kde nebude hřích, zlo, bolest, omyl, disharmonie.

Kristus Král nás zve do školy Lásky, ve které nás učí důvěře v Něho a přesměrování života od našeho JÁ k milujícímu Božímu TY.

Je třeba, abychom na této cestě počítali se svým „postižením“.

Jak se divíme a těžko přijímáme, že se mýlíme a mýlí se i ostatní.

Ale náš rozum je nakloněn k omylu, počítejme s tím…

Nakolik nás zaskočí, když objevujeme zlo v nás nebo v ostatních. Po prvotním hříchu je však vůle nakloněna ke zlu.

Jak s námi mávají naše city a divíme se… Po hříchu jsou však city v disharmonii.

Člověk může mít ke svému postižení různý vztah.

Lze postižení potlačit... Nevidět rány, svůj hřích a hrát si na něco, co nejsme.

Nebo víme o postižení, odmítáme ho a jsme neustále naštvaní, protože nepřijímáme svůj stav.

Můžeme také vědět o postižení a rezignovat na jakoukoliv snahu cokoliv dělat, neustále ze sebe dělat chudinku a vymlouvat se na to.

Jsou i „zdraví postižení“, o postižení ví, počítají s ním. Dělají všechno, čeho jsou schopni, aby žili plně svým životem i skrze postižení.

Jejich postižení se může proměnit v obdarování pro ně i pro druhé, protože jim otevře oči pro nové kvality života, pomoc, lásku, vděčnost, přátelství.

Bůh nám nabízí důvěrný vztah, podává nám pomocnou ruku a vyvádí nás z našeho „postižení“ k životu věčnému, vede nás do nebe, kde budeme naprosto zdraví v lásce.

Kéž se necháte vést důvěrou v Boží všemohoucnost a prozřetelnost vám vyprošuje

sestra Miriam