Drazí,

slavíme květen, máj, lásky čas. Vše v přírodě je už dávno probuzeno k životu a my jsme také zváni k životu novou zkušeností Velikonoc.

Naše obnova křestního slibu nás volá na další CESTU za naším milovaným Pánem.

Náš křest nám připomněl PRAVDU o absolutní Boží Lásce k nám a o zlu našeho hříchu, který byl vykoupen drahocennou krví Ježíše.

Naše obnovená svatební smlouva s Bohem nám dává naději na skutečný ŽIVOT, život ve spojení s Pánem. Ježíš nám říká, že pravdivou Cestu k Životu známe. Vždyť On sám o sobě říká: „Já jsem Cesta, Pravda Život...“

Zachováme-li Jeho přikázaní, On je nám Cestou. Necháme-li očistit naše srdce Jím samotným k podobě jeho Srdce tichého a pokorného, On je nám Cestou. Nakolik se bude podobat naše smýšlení Jeho smyšlení, naše city Jeho citům, naše láska Jeho Lásce, natolik On je naše Cesta.

Pokud je Ježíš naše Cesta, rosteme v PRAVDĚ. Poznáváme PRAVDU o Trojici, o Lásce, kterou zahrnuje své stvoření, nás. Poznáváme PRAVDU o své malosti tvora, své ubohosti hříšníka a své velikosti Božího dítěte. Poznáváme PRAVDU, a proto nesoudíme své bližní, ale s láskou odpouštíme, protože nám bylo Pánem odpuštěno mnohokrát víc.

Život ve společenství s Bohem žijeme tak jako ON naprostým DAROVÁNÍM SE.

První je třeba, abych se setkáním s PRAVDOU poznal/a/. Pravdu o sobě mám v milující náruči Ježíše, Cesty, přijmout. Jen tak se skutečně mohu DAROVAT, takový/á/ jaký/á/ jsem, Tomu, který se mně první daroval. On, Život, bude i mým životem v dynamice koloběhu vzájemného sebedarování.

Kristus žije, vstal z mrtvých, kéž žije plně svým životem lásky i v nás

přeje vám i sobě sestra Miriam