Postní Dopis pro Tebe

Drazí!

Nastala doba postní.

Co tato zpráva ve mně vyvolá? Jaké myšlenky nás napadnou?

Už zase, nějak to přežiji...

Budu počítat dny, kdy to skončí...

Co ta církev vlastně po nás chce?

Církev nás vybízí k pokání. Je to slovo pro mě pozitivní nebo negativní?

Představím si bledou tvář, přísné posty, spánek s kamenem pod hlavou..?

Kolik předsudků a nepochopení je spojeno se slovem pokání.

Prvním a nejdůležitějším skutkem pokání je MODLITBA, obrácení se k Bohu.

Pokud se setkávám s Bohem a přijímám Jeho Lásku, potom je důkazem mého obrácení důvěra a odevzdanost. Mohu Pánu vyznávat své FIAT na všechno, co přichází.

Na místě, kde jsem, stojím věrně a plním své povinnosti, které odpovídají mému poslání a povolání v církvi, v rodině, ve světě…

Na místě, kde jsem, stojím pokorně před Otcem milosrdenství,

s láskou a milosrdenstvím k druhým.

Na místě, kde jsem, následuji Ježíše podle Jeho slov Evangelia.

V životě se ptám: „Co mně brání, abych žil/a/ s Bohem, spojoval/a/ se s Jeho vůlí? Čím Boha a druhé zraňuji?“ Zde přichází na řadu lítost, zpověď, náprava a duchovní boj s našimi slabostmi a neřestmi.

Tady je místo pro mé postní předsevzetí a snažení.

Pokání je radostné, protože je především o vztahu k Bohu, o modlitbě. Netěšíme se snad na setkání s tím, koho milujeme?

Pokání je plné naděje, protože Bůh nám nabízí milost k našemu růstu.

Pokání je projevem lásky, odpovědí lásky na Lásku Boží. V této odpovědi se zříkám toho, co mi brání vztahu s mým milujícím Bohem - a tím i vztahu

s druhými.

Kdo je obrácen skrze pokání k Bohu, je plný vděčnosti, vidí, že je stále obdarováván.

Chvalme „postně“ Pána za milost pokání.

Chvalme Pána za Jeho Lásku, která se nezastavila ani před křížem.

Chvalme Pána za otevřenou náruč milosrdenství, které nás zve na Jeho Srdce.

Sám Bůh se chce s TEBOU, se mnou, s námi spojit a obnovit smlouvu křtu svatého, smlouvu LÁSKY i o těchto Velikonocích.

Připravme se a radostně jděme jen po těch cestách, které vedou k Němu.

V modlitbě a pokání

sestra Miriam